Zpět
Ostatní

Potravní alergie u psa a kočky

Diskuze na téma, zda má pejsek nebo kočička alergii na krmivo, je v ordinaci velmi častá. Jak to tedy vlastně s těmi potravními alergiemi u zvířat je?
Na úvod je nutné říct, že informace, které byly doposud zjištěny vědeckým zkoumáním, nejsou zdaleka kompletní a spousta mechanismů v této problematice stále není objasněna. Nicméně, jsou informace, které již zjištěny byly a jsou prokázané, a právě o nich je tento článek.

Nežádoucí reakce na krmivo může být dvojího typu. Jedná se jednak o alergickou reakci – zde hraje velkou roli imunitní systém. Zvířata, kterých se to týká, mívají velmi často kožní potíže – zejména je trápí svědivost (drbou se, koušou si tlapky). Méně často se alergie na krmivo může projevit pouze průjmy nebo zvracením, bez kožních potíží. Dále se může vzácněji vyskytnout tzv. potravní intolerance – v tomto případě není zapojený imunitní systém, ale potíže nastávají špatnou funkcí trávicích enzymů přímo ve střevě. Zvířata s potravní intolerancí proto spíše trpí průjmy. Zda se v případě zažívacích potíží jedná přímo o alergii nebo intoleranci, nelze prohlédnutím zvířete nijak zjistit. Jedno je však pro oba případy společné – pokud zvířata tímto onemocněním trpí, pomůže jim změna diety.
 
Výskyt alergie na krmivo u psů a koček
Bylo zjištěno, že zhruba jedna třetina psů trpících alergií na krmivo jsou mladí psi - mladší, než jeden rok. Jedná se tedy spíše o problém mladých zvířat (neznamená to ovšem, že se alergie nemůže objevit i u starých zvířat). U koček byl zjištěn průměrný věk výskytu potravní alergie 4 – 5 let (cca polovina koček onemocněla ve věku dvou let).  

Jaké jsou příznaky potravní alergie?
U psů jsou příznaky nejčastěji kožní – svědivost, kopřivka. Na těle psa jsou nejčastěji postiženy tlapky (meziprstí), hlava, břicho, podpaží a slabiny. Občas (v cca 10 – 30% případů) jsou tyto projevy doprovázeny zažívacími potížemi (průjmy, zvracení, plynatost). Velmi často se také setkáváme se záněty uší nebo i jen jednoho ucha. Tyto ušní záněty se projevují tím, že se i po přeléčení kapkami neustále vrací. Pokud problém trvá delší dobu, mohou se na kůži psa začít objevovat začervenalá místa se strupy, srst může zcela vypadat nebo může být abnormálně mastná.
U koček je velmi typická svědivost zejména v oblasti hlavy a krku. Kočky si mohou v důsledku svědivosti samy vážně ubližovat.

Pokud se u vašeho pejska nebo kočičky nevyskytují kožní potíže, ale spíše trpí na opakované průjmy, pak jsou čísla následující: u psů s chronickými průjmy, kde se nenašla příčina, bylo zjištěno, že u 54% z nich byla příčina potravní alergie. U koček to je pak 29%.

Jaké jsou nejčastější alergeny?
Dle 27 provedených studií z let 1967 – 2013:
Pes
  • hovězí maso (34%)
  • mléčné výrobky (17%)
  • kuřecí maso (15%)
  • pšenice (13%)
  • jehněčí maso (14,5%)
Poté v malých procentech sója, kukuřice, vejce, vepřové maso, ryby a rýže.
 
Kočka
  • hovězí maso (18%)
  • ryby (17%)
  • kuřecí maso (5%)
Poté v malých procentech pšenice, kukuřice, mléčné výrobky a jehněčí maso.
 
Často se setkáváme s názorem, že nejčastější alergen je kuřecí maso a majitelé často zkoušejí vyloučit z diety jako první právě kuřecí. Vědecké studie to ovšem nedokazují. Pokud se jimi budeme řídit a chtěli bychom vyloučit z potravy nejčastější alergen, pak by to mělo být u psa i kočky hovězí maso.
 
Jak je to s tím lepkem...
Glutenová enteropatie (celiakie) je rozšířené onemocnění u lidí. Citlivost na lepek u psů a koček však není příliš častá a pokud se vyskytne, je mechanismus nemoci odlišný od lidské celiakie. Častěji mohou být postiženi irští setři, kde je popsána dědičná forma citlivosti na lepek.
 
Diagnostika
Již bylo prokázáno, že alergické testy z krve jsou velmi nespolehlivé a v současné době by se majitelům psů a koček neměly doporučovat, přestože je laboratoře nabízejí. Jediným spolehlivým dostupným testem je tzv. eliminační dieta. Jak se provádí?
  • 1 – 2 týdny před zahájením eliminační diety by si měl majitel pečlivě zaznamenat, co všechno zvíře přijalo za potravu (včetně pamlsků a doplňků stravy) a jaké byly jeho potíže
  • pokud má zvíře kožní potíže, mělo by být krmeno testační dietou MINIMÁLNĚ 5 týdnů u psů a 6 týdnů u koček
  • pokud má zvíře pouze zažívací potíže, mělo by být krmeno testační dietou MINIMÁLNĚ 2 – 4 týdny
  • během této doby majitel zaznamenává případné potíže
  • během této doby majitel (ani nikdo z rodiny) nesmí podávat nic jiného, než testační dietu, včetně pamlsků a doplňků
  • pokud se příznaky zvířete na dietě zlepší, je pro potvrzení diagnózy nutné provést tzv. provokační test – tj. zvířeti podat původní potravu
  • pokud se zvířeti po podání původní potravy příznaky vrátí, je diagnóza potvrzena
  • u zažívacích obtíží se příznaky vracejí v rámci někalika dní, u kožních potíží tato doba není známá, uvádí se 1 – 21 dnů
 
Jaké krmivo vybrat pro eliminační dietu?
Jsou dvě možnosti – komerční hypoalergenní krmivo (veterinární dietu) nebo domácí stravu.

1. komerční hypoalergenní krmivo
Opět dvě možnosti: Krmivo na principu tzv. hydrolyzované bílkoviny nebo nové bílkoviny (takové, se kterou se zvíře nesetkalo)
výhody:
  • hydrolyzované bílkoviny – technologií výroby je bílkovina v krmivu upravena tak, aby zvířeti nemohla způsobit žádné alergické potíže
  • kompletní strava – včetně vitamínů, minerálů a stopových prvků
  • jednoduchost podání
nevýhody:
  • individuální chutnost
  • cena
  • lze věřit složení na obalu?
 
Doporučuje se vybrat takové krmivo, které jako zdroj hydrolyzované bílkoviny nemá to, na co se předpokládá alergie (např. pokud předpokládáme alergii na ryby, nevybrat granule, které obsahují hydrolyzované rybí maso).

2. domácí strava
výhody:
  • známé složení
  • bez aditiv
  • chutnost

nevýhody:
  • riziko nekompletní stravy – nutno při dlouhodobém podávání doplnit o vitamíny a minerály (je těžké najít na trhu doplňkový přípravek, který by ale byl zároveň hypoalergenní)
  • časová (finanční?) náročnost
  • u koček nutno doplnit taurin
Doporučuje se kombinace masa jako zdroje bílkovin + příloha jako zdroj sacharidů.
maso:
  • králík
  • jehněčí – ne u podezření na alergii na hovězí (možnost křížové reakce)
  • zvěřina – ne u podezření na alergii na hovězí (možnost křížové reakce)
  • kůň
  • kachna – ne u podezření na alergii na kuřecí (možnost křížové reakce)
  • ryby (ne makrelovité)
  • klokan
  • los
  • pštros
  • koza
přílohy:
  • rýže
  • brambory
  • hrášek
  • tapioka
  • tofu
 
Úspěšné zvládnutí zdravotních potíží přeje tým veterinární kliniky ANIMED
 
Autor:
MVDr. Jitka Pfeifrová
 
čerpáno z článku MVDr. Evy Štercové, Ph.D. uveřejněného v periodiku Veterinární klinika, 16/2018

 

Kontaktní formulář

UPOZORNĚNÍ

  • KONTAKTNÍ FORMULÁŘ NENÍ URČEN PRO AKUTNÍ PŘÍPADY
  • U ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ JE NUTNÉ SE VŽDY PŘEDEM OBJEDNAT
Napište číslicemi "třidvajedna":